🐴🤠🤔...UKONČENO UZAVŘENO MÁM ZÁJEMCE

...NAJDE SE NĚKDO KDO NESPĚCHÁ A MÁ ČAS V DNEŠNÍ DOBĚ
...HLEDÁM PRO SEBE OSOBNÍHO ASISTENTA NA VYCHÁZKY 2-3 HOD.VÍKENDY,SOBOTY,NEDĚLE SVÁTKY PODLE POČASÍ...
CHODÍM VELMI POMALU,S 2.FRANCOUZSKÝMI HOLEMI,ČASTÝ ODPOČINEK...JE MI DOPORUČEN POHYB
PRŮKAZ ZTP ANI ZTP / P NEBYL PŘIZNÁN - PŘÍSPĚVEK NA PÉČI ROVNĚŽ NEBYL PŘIZNÁN,PODLE ÚŘADŮ A POSUDKOVÝCH LÉKAŘŮ NEJSEM OSOBOU KTERÁ POTŘEBUJE ASISTENCI DRUHÉ OSOBY...- ALE ZAPOMĚLI DODAT,ŽE JEN DO DOBY POKUD NEVLÍTNU I NA PŘECHODU PRO CHODCE POD AUTO NEBO TRAMVAJ,VÝPADKY KONTROLA NAD SEBOU SAMÝM...
SAZBA KTEROU JSEM OCHOTEN ZA TYTO PROCHÁZKY PLATIT ZE SVÉHO INVALIDNÍHO DŮCHODU ČINÍ 130.-KČ ZA HODINU...
OSTRAVA-PORUBA HAVLÍČKOVO NÁMĚSTÍ
NABÍDKY ZANECHTE ZDE NA CHATU NEBO NA @EMAILU trampnettulakfb@seznam.cz
DĚKUJI ZA NABÍDKY A POMOC,U TELEVIZE A POČÍTAČE NEJDE VYSEDÁVAT DO NEKONEČNA...














Vznik Československa 1918 - 2018

7. ledna 2018 v 22:16 | František Blažek Tramp Tulák TRAMPNET |  Leden - Tři Králové

Kalendárium - 100 let:

Vlajka státu

Státní znak

TŘÍKRÁLOVÁ DEKLARACE - KROK NA CESTĚ K SAMOSTATNOSTI

Tříkrálová deklarace byla prohlášením generálního sněmu českých poslanců říšské rady, zemských sněmů historických českých zemí se spoluúčastí představitelů české kultury ze dne 6. ledna 1918, požadující autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska.

Výsledek obrázku pro 8 ledna 1918

Na svátek tří králů, 6. ledna 1918 odpoledne, se v Grégrově sálu pražského Obecního domu prvně sešli všichni poslanci české národnosti s platným mandátem, a to jak členové poslanecké sněmovny říšské rady ve Vídni, tak za války nesvolávaných zemských sněmů Českého království, Moravského markrabství a Slezského vévodství. Na slavnostním shromáždění byl přečten a přijat text, který vstoupil do dějin českého zápasu za státní a národní samostatnost pod názvem "Tříkrálová deklarace". Reagovala na jednání o mír v Brestu Litevském, odvolávala se na zásadu sebeurčení národů, prosazovanou sovětským Ruskem a požadovala, aby budoucí mírová konference uznala právo na sebeurčení dosud nesvobodných národů, jmenovitě pak utlačovaných národů Rakousko-Uherska.
Den po bolševické revoluci 7. listopadu 1917 (25. října podle starého ruského kalendáře), schválil II. všeruský kongres dělnických a vojenských sovětů výzvu všem národům světa k uzavření míru. Dne 10. listopadu zveřejnily noviny v Rakousko-Uhersku Dekret o míru, který vyzýval k zahájení mírových jednání o uzavření "spravedlivého, demokratického míru bez anexí a kontribucí". Na základě nabídky k jednání ruské bolševické vlády byla v Brestu Litevském zahájena mírová jednání.
dr. Alois Rašín
Konečné znění poslanecké deklarace vypracoval poslanec dr. Alois Rašín, ještě před rokem vězněný, ze tří předešlých verzí v noci z 5. na 6. ledna 1918. Vrcholnými body dokumentu byly tři formulace. První zpochybňovala jednostranný akt separátního míru: "Příští mír může být s trvalým úspěchem uzavřen jenom od národa k národu, mezi legitimovanými a řádnou demokratickou volbou k jeho zastupování zvolenými poselstvy." Princip sebeurčení nepřímo opatrně vyjadřovala věta, že "mírová ujednání mohou být dílem jen národů samých" a že toliko ve společném díle národů mohou být vyrovnány veškeré válečné křivdy. Třetí z klíčových vět navazovala na Státoprávní prohlášení českých říšských poslanců z konce května 1917 a požadovala "spojení s bratrskou větví slovenskou v samostatný život politický, hospodářský a kulturní ve vlastním samostatném státě československém". I když výrazem "samostatný československý stát" nebylo míněno odtržení od rakousko-uherského celku, nýbrž ústavní reorganizace monarchie v český (česko-slovenský) prospěch a i když ostrý tón deklarace zmírňoval k státu loajální dovětek českomoravských katolíků o kontinuitě projevů českých poslaneckých delegací a klubů, přesto se jednalo o novum v české válečné politice, jež u Němců v parlamentu i v Uhrách vyvolalo bouři nevole.Počátkem ledna 1918 se všichni poslanci české národnosti sjednotili na stanovisku nekompromisní protivládní opozice. Prozatím mírnými prostředky vyjádřili vůli českého národa po zásadní změně vnitropolitických poměrů, ústavního a právního řádu v celé říši. Jakkoli se v případě Tříkrálové deklarace jednalo o text podmíněný atmosférou okamžiku, který brzy zastaral, generální poslanecký sněm znamenal nezbytný krok k samostatnému Československu. V řadě následujících událostí jeho význam vzrostl více, než organizátoři akce původně zamýšleli.

14 bodů prezidenta Wilsona překopalo Evropu. Rakousko-Uhersko původně bourat nechtěl

Washington - Demokratický prezident USA Woodrow Wilson (v úřadu 1913 až 1921) volal po otevřené diplomacii, svobodě v obchodu, celosvětovém odzbrojení, právu národů na sebeurčení a hlavně po vzniku Společnosti národů. Jeho Čtrnáct bodu bylo vyhlášeno před 100 lety, 8. ledna 1918.

První republika po sloučení Moravy a Slezska do země Moravskoslezské v roce 1928
Vlajka Československa v letech 1918-1920

Vlajka Československa v letech 1920-1939 a 1945-1992

Československá vlajka

IFIS Historical.svgVlajka Československa v letech 1918-1920
Československá vlajka vznikla hned v den po vzniku první československé republiky. Pro větší politické problémy se jí stala tehdejší tradiční česká bílo-červená dvojbarevné (vrchní pás bílý, spodní pás červený).

V ústavě z 30. března 1920 byla schválena nová státní vlajka ČSR. Vzhledem k tomu, že tradiční slovenská trikolóra (bílá, modrá, červená) se od české dvojbarevné lišila přítomností modré barvy, bylo rozhodnuto, se, že v nové vlajce bude Slovensko symbolizováno právě touto barvou. Do bíločervené vlajky byl z levé strany přidán modrý trojúhelník, symbolizující Slovensko.

Tato vlajka byla oficiálním státním symbolem v letech 1920-1939 a 1945-1992. Po rozdělení Československa přijala vlajku shodného vzhledu Česká republika.


Po zániku federativního Československa původní česko-slovenskou vlajku převzala Česká republika jako jeden z nástupnických států.Tento krok však byl v rozporu s dohodami mezi českou a slovenskou politickou reprezentací i s čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 542/1992 Sb., o zániku ČSFR ("Česká republika a Slovenská republika nesmí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státní symboly České a Slovenské Federativní republiky.")

Československá hymna
Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska
HymnaČeskoslovensko Československo
SlovaJosef Kajetán Tyl
Janko Matúška
HudbaFrantišek Škroup
Autor neznámý (lidová píseň)
PřijataČeskoslovensko 1918
Konec užíváníČeskoslovensko 31. prosince 1992


Československá hymna
se skládala ze dvou částí. První tvořila jedna sloka české písně Kde domov můj
a druhou první sloka slovenské písně Nad Tatrou sa blýska.

Text hymny

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!

Nad Tatrou sa blýska,
hromy divo bijú.
Zastavme sa bratia,
veď sa ony stratia,
Slováci ožijú.

V druhé větě slovenské části československé hymny byla až do roku 1990 slova: "Zastavme sa…" používaná od vzniku Československa v roce 1918, místo původního "Zastavme ich…". Od roku 1990 se na žádost slovenských poslanců Federálního shromáždění slovenská hymna vrátila k původnímu znění textu z roku 1844.

Básník Jan Skácel považoval pomlku mezi českou a slovenskou částí za moravskou hymnu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dferesw dferesw | E-mail | 30. ledna 2018 v 11:47 | Reagovat

@
@
**Pictures, images and Video**

**Girls boys 12-18 years**

**** Download here: Link: http://xfun.cc/ocgn6

**** Download here: Link: http://ssh.tf/hnGWdteCU

@
@

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama